Pozor na deodoranty, ženy!
Britští výzkumníci zjistili vyšší koncentrace hliníku v prsní tkáni žen, operovaných pro nádory prsu. Přestože zástupci kosmetických koncernů tvrdí, že hliník ze sprejů a mazacích deodorantů nelze kůží vstřebat, britští výzkumníci naopak zastávají názor opačný.
Uvažuje se o souvislostech denodeního užívání kožních prostředků proti pocení a téměř epidemického výskytu nádoru prsů u žen.
Z pohledu čínské medicíny je situace poněkud komplikovanější neboť pro vznik tak vážného onemocnění je třeba několika dalších faktorů a zejména dlouhodobé stagnace čchi i krve. Důležitá je i porucha přeměny a přepravy orgánů sleziny, slinivky a žaludku neboť jsou producentem tchanu – běžně překládáno jako hlen i když tento pojem úplně nevystihuje čínský termín tchan. Dalším nezanedbatelným faktorem je i stísnění jater, které zpravidla bývá původcem špatné funkce orgánů země a velmi úzce souvisí s psychikou a emocemi tedy dnes tak všudypřítomným stresem. Na vzniku nádorů se však mohou podílet i orgány kovu a vody i ohně prostřednictvím vzájemných vztahů čínské fyziologie.
Pokud si uvědomíme jak moc je život ženy předmětem zisku farmaceutických i jiných průmyslových odvětví a jak intenzivně a od mládí se zasahuje do přirozených hormonálních pochodů složitého ženského těla, můžeme dojít i k názoru, že vlastně ženský organizmus v dnešní moderní společnosti ani nemá moc šancí na vlastní regulaci. Jak se potom můžeme divit, že k naprosté deregulaci dochází tak často?
Z opačného pohledu ovlivnění pocení je podle čínské medicíny zodpovědný jistý druh energie sídlící v plicích nazývané wei čchi - obranná energie. Má za úkol nejen regulovat míru otevření kožních pórů a tedy pocení ale i obranu organizmu před zevními vlivy a zejména počasím, zateplení povrchu i organismu. Tao energie sídlí v plicích a tedy slabé plíce nemohou mít silnou wei čchi. Kořen této energie však dlí v ledvinách. Způsoby pěstování silné wei čchi jsou mnohé a nejjednoduší jsou dobře známy i v našich krajích - například tření kůže po ránu drsným ručníkem či žínkou, studená sprcha a jiné vodoléčebné postupy. S pocením jistě souvisí i celková termoregulace organismu, kterou je možno ovlivnit jak stravou tak cvičením i celkovou životosprávou.
Zápach potu a vlastně i celého těla je pak přímo předmětem vyšetřování a diagnostikování. Jeho intenzita souvisí s horkem a vlhkem - tedy opět nejvíce s orgány země. Zdrojem vlhka a horka pak zhusta bývá strava - zejména tučné, sladké, smažené, živočišné ale i rostlinné potraviny. Pokud se žena celý život přepínala a žila pod velkou pracovní i psychickou zátěží pak v menopauze chybí složky jinové povahy - dodávající uklidnění, ochlazení, tekutiny. V takových případech jsou návaly pocení velmi nepříjemné a doprovázené dalšími příznaky prázdnoty jin rezerv organizmu jako je bušení srdce, nespavost, podrážděnost a další. Čínská medicína však má na tyto stavy vynikající prostředky a to jak bylinkové tak i masážní a akupunkturní.
