Jak přemýšlí praktik TČM o problémech svého klienta? Případ z praxe Pavly Sakařové

Padesátiletý muž přišel opatrně do ordinace a se slyšitelným povzdechem dosedl na židli. Seděl upjatě a nemohl se uvolnit a začal vyprávět:

Nejsem ani nahoře ani dole, když si sednu, nedostanu se nahoru a když stojím, nedostanu se dolů na židli. Byl jsem 25 let svářečem, jako mladík jsem za každého počasí šplhal po mostech a mrakodrapech. Teď, jak je jen trochu chladno tuhnu a nemohu se při práci pohybovat. Venku už nedělám. Mám svou dílnu, provádím drobné svařovací práce a vyrábím i umělecké předměty. Poslední dobou neudržím nástroje v ruce a nevydržím v jedné pozici stát bez bolestí v zádech, rukou a kyčlích. Ty bolesti v zádech jsou nějak výš než bych předpokládal, že by mne bolelo z namáhavé práce. Jsem otrávený a ztrácím naději, zvláště když je mi zima a ztuhnu. S bolestí můžu žít, ale ničí mne, že nemůžu používat ruce.

Při podrobnějším vyšetření a mých otázkách klient přiznává, že se mu hnusí jídlo, že nemá na nic chuť. Chuť k jídlu podpoří trocha alkoholu a také v noci, když si lokne panáka, lépe spí.

Při výkladu anamézy nám pomůže teorie pěti hybatelů.

Je potřeba určit, čím problém kdysi začal. V tomto případě voda překonává oheň a napadá zemi. Ztuhlost kloubů a zad souvisí s ledvinami, zažívací potíže se slezinou a poruchy spánku se srdcem.

Země by měla řídít vodu, ale vzhledem k oslabenému ohni není přiměřeně vyživována a ztrácí schopnost vodu ovládat.

Klient nemá chuť k jídlu, což se projevuje jako vyčerpanost čchi a ledvinové esence. Voda potřebuje oheň, aby mohla realizovat své cíle. Když se zhoršují kvality jangu, jin houstne a její tok není plynulý a klient pak popisuje, že tuhne na kost a při práci se nemůže pohybovat.

Klientem popisované „nahoře" je jeho vytrvalá odhodlanost ještě něco dokázat, jeho „dole" je jeho fyzická ztuhlost a strnulost. Za mlada mohl pracovat celé dny a noci, za každého počasí. Toto nepolevující využívání jeho vnitřních zdrojů ho sklátilo, podkopalo v něm prvky ohně a země. Nadbytečná voda hasí oheň a překonává zemi.

Popíjení alkoholu lze vysvětlit takto: alkohol stimuluje srdce a rozšiřuje cévy, načas zlepší oběh a uvolní mysl. Klient by se měl vystříhat studených a syrových jídel, protože ta působí ochlazujícím a zvlhčujícím účinkem na ledviny, slezinu a srdce.

Terapeutická strategie

Syndrom: Shen qi xu

Terapeutická strategie: Posilovat a uvádět v soulad slabá místa v prvcích voda, oheň a země.

Co se týká esence jsou ledviny závislé na slezině a žaludku, cirkulace esence a šíření radosti závisí na srdci. Pro klienta by byl vhodný bylinný prostředek na rozptylování stagnace, posílení ledvin a zahřátí. I proto, že pomůže k obnovení k chuti k jídlu a podpoře zažívání a uvolnění kloubů.

Akupunkturní terapie

Hlavní body:

• BL23 + KI3 kombinace shu a yuan bodu na dráze ledvin pro posílení ledvin (Metoda vyrovnaného doplňování a vypouštění bing bu bing xie, stříbrná jehla)

Doplňující předpis:

• PC7 zlatá jehla (bufa)
• ST36 zlatá jehla (bufa)
• SP3 zlatá jehla (bufa)

Pokračujeme i s bylinkami

Po 3 ošetřeních se bolesti zmírnily a ztuhlost ustoupila. S užíváním bylinných preparátů se vrátila i klientova pracovní výkonnost, rovněž lépe snáší chladno.

Dosáhnout pocitu de qi by měl terapeut i klient

Při ošetření akupunkturního bodu především jehličkou či presurou, je nejdůležitější dosažení pocitu de qi (v literatuře najdeme i výraz „qi sensations"). Klienta se ptáme, zda při stimulaci určitého bodu má nějaký vjem v tomto místě.

Co to znamená pocit de qi? Jedná se o určitou kvalitu pocitu ošetřovaného při zavedení jehly do akupunkturního bodu. Často je popisovaná tíha, brnění, hlubší tah či pocit elektrického proudu. De qi by však měl zaznamenat ve své ruce při zavedení jehly i ošetřující terapeut. V opačném případě, v literatuře popisovaný jev „false qi sensation" se spíše jedná o jisté nepohodlí až silnou bolest, která je způsobena ošetřovanému nejčastěji nevhodně zvolenou jehlou a bez zpětné vazby z jehly do ruky terapeuta.

Proč jsem volila jehly z různých materiálů?

Ve druhém ročníku studia akupunktury se studenti seznamují se základními informacemi o tonizační (bufa) a sedativní (xiefa) stimulaci jehlou. Učíme se rozlišovat jehlování pomalé a rychlé, při nádechu a při výdechu. Při praktických seminářích postupně dostáváme do ruky zkušenost s jemným pootočení jehličky po a proti směru hodinových ručiček při dosažení pocitu výše popsaného pocitu de qi.

Slovo sedativní najdeme v lékařském slovníku synonymum zklidňující, uvolňující. Sedativní působení si v pojmech čínské medicíny lze představit jako uvolnění přeplněnosti – vypouštění. Nasměrování jehličky proti toku čchi v akupunkturní dráze je označován za sedativní.

Tonizačně působím, pokud dráhu, orgán či tkáně stimuluji a posiluji – doplňuji. Z výše uvedeného vyplývá i posilující účinek tonizačního jehlování. Za tonizační způsob ošetření se považuje také sklon jehličky v akupunkturním bodě ve směru dráhy.

Další neméně významnou doplňovací metodou je jehlování s použitím zlatých a měděných jehel na rozdíl od stříbrných jehel, při jejichž použití očekáváme zvýšení sedativního účinku v ošetřovaném akupunkturním bodě. Po absolvování jednoho velmi zajímavého semináře jsem svou praxi rozšířila o používání měděných a zlatých jehel, jejich použití jsem zde popsala.