Fytoterapie 3. ročník

Ve 3. ročníku fytoterapie tradiční čínské medicíny se naučíte řešit onemocnění způsobené šesti rozvraceči (liuyin – vítr, chlad, vlhko, sucho, vedro, horkost a oheň) pomocí bylinných směsí.

  • Jak působí šest rozvracečů a co způsobují za disbalance v člověku.
  • Jak souvisí napadení rozvracečem s vnitřním stavem člověka (jeho konstitucí) a aktuálním stavem.
  • Vybereme cílené bylinné formule, abychom dosáhli účinné terapie.

Naučte se používat bylinné směsi proti rozvracečům

Termíny seminářů

14.–17. 11. 2024 6.–9. 2. 2025 6.–9. 3. 2025 10.–13. 4. 2025 12.–15. 6. 2025 podzim 2025 – omamné látky a mikrobiom

Co budete umět

Používání

Budete schopni samostatné práce na poli hotových základních směsí čínské fytoterapie, ať již v klasické formě drcených sušených bylin či odvarů z nich, nebo modernějších koncentrovaných pokroutkách či tabletách.

Kontraindikace

Budete dobrým poradcem, který je schopným vyhodnocovat vlivy kombinování bylinných směsí s dalšími potravinami, západními bylinami. Budete nápomocni klientům i pracovníkům ve zdravotnictví při vyhodnocování rizika interakcí bylinných směsí s vybranými západními léčivy.

Zakázkové míchání není předmětem ani cílem studia

S ohledem na stav národní legislativy a „omezenému“ rozsahu výuky není předmětem ani cílem studia problematika sestavování individuálních vícesložkových receptur z jednotlivých bylin, tzv. individuálního/zakázkového míchání.

Ovládněte čínskou fytoterapii

Plán studia

Třetí ročník absolventům rozšíří a prohloubí doposud probranou látku, neboť optika výběru a analýzy směsí se přesune na příčiny onemocnění – šest rozvracečů (liuyin). Jde o enviromentální faktory, šest čchi (liuqi), které svojí relativní přílišností či nesezónností zapříčiní vznik chorob.

Suwen říká: „Sta onemocnění jsou vyvolány větrem, chladem, vedrem, vlhkostí a ohněm."

Vodítkem při zvažování rozvracečů jako příčin onemocnění je roční období, v němž nemoc vypukla. Na jaře lze často očekávat jako příčinu vítr (resp. různé kombinace vítr, chlad, vlhko a oheň), v létě vedro (vítr, chlad, vedro, vlhko a oheň), přes babí léto vlhkost, na podzim sucho (vítr, chlad, sucho a oheň) a v zimě chlad (vítr, chlad, oheň). Neplatí to ovšem absolutně, rozvraceče mohou působit během celého roku, neboť i příroda ztrácí svůj řád, a my se navíc z přírody uchylujeme do různých umělých prostředí.

Vítr

Vítr je předchůdcem sta onemocnění, je lehký, má tendenci stoupat vzhůru a rozptylovat se, je pohyblivý a proměnlivý. Vzhledem k této povaze chorobné stavy jím způsobené obvykle vznikají náhle a rychle i odeznívají, jejich příznaky jsou nestálé.

Práce s vnějším větrem je součástí mnoha směsí otevírajících povrch, tehdy se vítr rozptyluje a odvádí pryč směrem k povrchu, nejčastěji teplými a vysušujícími prostředky. U obtíží vnitřního větru se využívá prostředků pro tišení, uklidnění vnitřního větru, ty nebývají teplé a vysušující, neboť by dále zraňovaly tekutiny, nebo rodily oheň; na to se nesmí zapomínat u směsí s prázdnotou jin či stoupáním jangu. Jiné směsi cílí v různých poměrech i na kombinaci vnitřního a vnějšího větru, protože oba větry se vzájemně rodí a rádi kombinují, takže někdy bývá hranice mezi nimi celkem rozostřená.

Chlad

Chlad je jinová škodlivost, způsobuje stahování, zahušťování, blokády toku qixue s následnými bolestmi, poškozuje jangovou čchi a oslabuje procesy přeměny, což vede ke zmnožování se vlhkosti. Vyvolává tři okruhy syndromů – na povrchu, uvnitř a v drahách/cévách.

Vnější chlad umí i přímo zranit vnitřek, tedy hlubší úrovně těla. Nadměrný příjem chladných potravin a nápojů může též vést ke vzniku vnitřního chladu.

Podle úrovně, hloubky zasažení chladem se vybírají směsi a byliny. Povrchové syndromy chladu řeší byliny a směsi z kategorie otevírání povrchu (též nazývaná metodou vyvolávání pocení), jde o směsi zahřívající dráhy a rozptylující chlad. Chlad má sklon k zahrazování středního zářiče, pak se používají směsi zahřívající střed a rozptylující chlad. Poslední kategorií jsou směsi určené na závažné stavy, kdy chlad způsobuje kolaps jangu, kdy je třeba přinavracet jang a zachraňovat protichůdné.

Letní vedro

Letní vedro je horké povahy, vzestupných a rozptylujících tendencí, poškozuje tekutiny, jakož i pravou čchi, a ze všech škodlivostí dokáže nejrychleji vyvolat onemocnění a často se kombinuje s vlhkostí. Rozlišuje se mezi jinovým vedrem (yinshu), které vzniká z napadení chladem v letním období, a jangovým vedrem (yangshu), což je napadení horkem.

Směsi v sobě musejí obsahovat jak ochlazování (štiplavě chladným nebo štiplavě teplým způsobem), tak nápravu mechanismu čchi (navyšování čchi se zahříváním či vysušováním) a též rození tekutin sladkým a svěžím.

Vlhkost

Základními vlastnostmi vlhkosti je těžkost, lepkavost, klesání dolů a zahušťování. Obvykle vytváří překážky pro pochyb mechanismu čchi, vede k akumulaci tekutin, oslabuje jangovou čchi, a tím i procesy přeměny a ztěžuje vylučování. Často se spojuje s horkostí, chladem a větrem, působí ve všech částech těla, potíže jí vyvolané bývají fixovány na jednom místě, vyvolává pocit tíhy v těle a tupého tlaku v hlavě. Vlhkost se vyvíjí pomalu a setrvává v těle. Souvisejí s ní i mokvavé vyrážky. V širším záběru se budeme věnovat i vlhkosti vnitřního původu, vč. tanyin.

Nejčastěji se používají směsi a byliny dvou typů. Buď štiplavé, aromatické a teplé, které vysušují vlhkost. Nebo sladké a fádní, které vlhkost odfiltrovávají. V případě prázdnoty sleziny je třeba zohlednit i terén a posilovat slezinu.

Sucho

Sucho do těla vniká ústy a nosem, napadá plíce, vysušuje tekutiny a způsobuje zadrhávání, vnitřní sucho, praskání. Vede ke zhoršování výkonnosti vnitřního svlažování a vyživování, protože vysušuje krev a yingqi. Sucho je spojováno s podzimem, což má předobraz v situaci, jaká panuje v severní Číně. Nemusí tomu tak být všude po světě, navíc s rozvojem vytápění (zejména paneláky!) a klimatizacemi. O této vnější suchosti se mluvilo výše. Oproti ní stojí vnitřní suchost, která vzniká v důsledku ztrát esence orgánů a vyčerpání tělesných tekutin.

Toto rozdělení platí i ve fytoterapii, kdy na vnější suchost se používají jemně rozptylující a zvlhčující prostředky, pro vnitřní doplňující jin a zvlhčující suchost.

Horkost a oheň

Oheň je vyšším stadiem horkosti, vzniká vystupňováním horkosti vytvářené v organismu z vnějších škodlivostí v průběhu boje řádné a škodlivé čchi. Oheň má spalující vlastnosti, proto obzvláště nepříznivě působí na jinové substance a tekutiny, vysušováním může vyvolat pohyb vnitřního větru, nebo krvácení, spálí-li cévky. Rozeznává se oheň plný (shihuo) a prázdný (xuhuo), kdy v tomto kontextu je xuhuo následkem shihuo, a to v situaci, kdy již došlo k poškození pravé jin.

Již Suwen říká, že je třeba ochlazovat, co je horké. Plnou horkost nejčastěji tedy pročišťujeme, tedy obnovujeme běžnou teplotu a svěžest těla. Horkost vnějšího původu přetrvávající na povrchu odvětráváme prostřednictvím metody otevírání povrchu. Horkost lze odvádět i spodem, v rámci metody spouštění dolů, což je metoda vhodná při nahromadění a zauzlení se horkosti uvnitř.

Směsi bývají v herbářích kategorizovány nejčastěji na ty, které pročišťují horkost z qifen; pročišťují yingfen společně s ochlazováním krve; pročišťují horkost a odstraňují jedovatosti; současně pročišťují horkost z qifen a xuefen; pročišťují horkost z orgánů; a pročišťují horkost z prázdnoty.

Kombinace rozvracečů a konstituční typy

Škodlivé působení šesti rozvracečů po vniknutí do těla má jisté zákonitosti dané jejich primárními vlastnostmi, které jsou ale dále i ovlivněny prostředím, terénem. U osoby jangového typu se budou rozvraceče přeměňovat spíše do horkosti, zatímco u lidí s převahou jin podpoří spíše tvorbu chladu. Aby vše nebylo šablonovité, tak se rozvraceče obvykle a rádi kombinují, takže působí např. jako větrný chlad, vlhká horkost, horký vítr atp.

Příčiny nemocí

Kromě šesti rozvracečů neopomeneme i další příčiny nemocí, protože pro každého rozvraceče budeme zkoumat, jak působí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Jinými slovy jde o hranice vnějších, vnitřních a skrytých škodlivin. A také to, jak se pojí či projevují u základními konstitučních typů.

(Texty k rozvracečům použity z: Ando V. Klasická čínská medicína, díl V. Svítání 2001.)

Poraďte si s rozvaceči

Harmonogram 3. ročníku FYTOTERAPIE 2024/25

14.–17.
Listopad
2024

1. čtyřdenní seminář: Chlad

6.–9.
Únor
2025

2. čtyřdenní seminář: Vedro, horkost a oheň

6.–9.
Březen
2025

3. čtyřdenní seminář: Vlhkost

10.–13.
Duben
2025

4. čtyřdenní seminář: Vítr

12.–15.
Červen
2025

5. čtyřdenní seminář: Sucho

Podzim
2025

6. třídenní seminář: Omamné a návykové látky, mikrobiom

Mgr. Jana Krameriová: omamné a návykové látky a jejich působení

Mgr. Filip Škarda: mikrobiom

Roční poplatek pro aktuální školní rok 2024/2025

 

Cena při platbě do  
30. 6. 2024 27 900 Kč
13. 11. 2024 32 500 Kč

Platby provádějte pouze přes bankovní účet. Informace k platbě vám pošleme po vyplnění přihlášky.

Co je v ceně

  • 23 výukových dní (5 seminářů × 4 dny + 1 seminář × 3 dny)
  • Základní výukové materiály v tištěné podobě.
  • Výhody členů:
    • Půjčování odborné literatury v knihovně TČM zdarma.
    • Postgraduální semináře za zvýhodněnou cenu.
    • Zvýhodněné ceny u našich partnerských organizacích.

Hlavní lektorka fytoterapie

Mgr. Jana Krameriová

Mgr. Jana Krameriová

terapeutka tradiční čínské medicíny, antroposofické medicíny a odbornice na fytoterapii. Absolventka přírodovědecké fakulty univerzity v Olomouci, Londýnské školy klasické homeopatie, jedna z prvních absolventek 1. školy TČM®, lektorka TČM a antroposofické medicíny.

Co o studiu Fytoterapie říká Mgr. Jana Krameriová:

Studium fytoterapie je náš pilotní projekt, ale zároveň se domnívám, je tím nejlepším, co můžeme nabídnout. Studium není postaveno na memorování, ale je připraveno na aktivním poznávání světa rostlin.

Cílem je, abychom se naučili vnímat bylinu s její chutí, povahou a účinkem, a tím rozuměli jejímu použití v dané směsi. Pochopíme-li ‚svět‘ bylin, pochopíme i jejich postavení v jednotlivých směsích.

V dávných dobách platilo, že lékař musel umět mluvit s bylinami, aby poznal, zda se hodí pro jeho pacienta a vhodně je kombinoval. Dnes nás zajímá především chemické složení byliny, ale tato bylina je živým organismem. Předává nám nejen své obsahové látky, ale i něco ze svých neviditelných sil. Podaří-li se nám uchopit tyto neviditelné síly, porozumíme bylině samotné, její schopnosti vést směs nebo v ní pomáhat celkovému účinku. Toto by nám mělo umožnit poznat, které byliny se k sobě hodí více a které méně. Tak se lépe naučíme ‚číst‘ směsi a rozhodnout o jejich použití i vzájemné kombinaci.

Pojďme tedy společně hledat to tajemství ukryté ve fytoterapii a rozvíjet intuici, která, ačkoli to tak nevypadá, je nedílnou součástí veškeré medicíny.

— Mgr. Jana Krameriová,
praktik TČM a vedoucí lektor oboru fytoterapie

Přihlaste se do 3. ročníku fytoterapie

Položky označené hvězdičkou * jsou povinné

Kdo bude u nás studovat?

Máte členské číslo

Fakturační údaje

Kontaktní údaje

Kontrolný kód

i

Už jen jeden krok vás dělí od nových dovedností

Studium

Obsah zdarma

Používáme cookies

Souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a reklamních sítích na dalších webech?

Jak používáme cookies

Nastavení
Tento web je chráněn reCAPTCHA a Google. Platí Zásady ochrany osobních údajů a Smluvní podmínky.

Přihlášení