Jak pomoci v léčbě duševních poruch tradiční čínskou medicínou?

Jak se vyvíjela léčba duševních poruch v Číně?

První zmínky o onemocněních duše sahají až do let tzv. „Žlutého císaře“, tedy 2697 až 2597 před naším letopočtem. Dále se o nich extenzivněji psalo v období národních válek, 400 let před naším letopočtem. Pojem odvykání a mánie byl poprvé použit v dynastii Hanů, 206 let před naším letopočtem.

Cirka 500 let před naším letopočtem to byl Konfucius, který začal takzvaně medikalizovat psychiatrii. Přeformuloval psychické poruchy, které od té doby s sebou nesou tzv. stigma. V průběhu dalších tisíciletí téma stigmatu více narostlo, zejména za dynastie Qingů (1731), kteří dávali lidi s takovou poruchou povinně věznit pro údajnou posedlost. V té době se nemocní začali nazývat kriminálními devianty.

Komunistický režim toto celé ještě zpřísnil svojí ideologií, kdy mentální onemocnění považoval za špatné politické smýšlení. 

Jak zasahuje léčba tradiční čínskou medicínou do probíhající léčby psychicky nemocného pacienta?

Psychiatrie je věda, která umí zhodnotit, diagnostikovat a léčit emocionální poruchy a mentální onemocnění. Zabývá se klasifikací mentálních onemocnění na bázi jejich podobnosti a rozdílnosti.

Má své pozitivní aspekty, jako například nejrůznější druhy terapií, prognostickou metodologii, rozšířenou nauku o onemocněních, rozsáhlý výzkum, a umožňuje vhodnou a přínosnou komunikaci nemocného se svým okolím. Má ale i své negativní aspekty - takzvané škatulkování, předpojatost, odsuzování, ale může také chybně vyhodnotit okolnosti. Například u rozdílů v onemocnění, které se momentálně u pacienta neprezentují, nebo mohou diagnostikovat pacientovi podle symptomů jiné onemocnění, které avšak spadá do stejné kategorie.

Čínská medicína je svou povahou holistická a pro pacienty právě tímto cílením velmi efektivní. Může obsáhnout velmi široké spektrum komplexních problémů pacienta, ať to jsou nežádoucí účinky dlouhodobé medikace, návod na změnu některých běžných životních návyků až po efektivní emocionální léčbu a podporu.

Velmi často již prostá konzultace u praktika TČM postačí k úžasnému uvolnění nahromaděného stresu. Ne nadarmo se říká, že sdělené trápení je poloviční. Bohužel naše zdravotnictví, potažmo ordinace odborných lékařů, nejsou schopny pojmout velké množství pacientů a věnovat se jim důsledně a komplexně. Praktici čínské medicíny tuto možnost mají.

V důsledku tedy již první konzultace, kdy se vám někdo věnuje, poslouchá vás a zajímá se o vás, je terapeutická. A to ještě ani nemluvíme o konkrétní léčbě čínskou medicínou.

S čím k vám pacient přijde a s čím odejde? Jak probíhá samotná terapie s pacientem s psychickou poruchou? Můžete popsat průběh typického sezení s pacientem?

Kupodivu ze své praxe (a mluvím i za mnohé kolegy) zjišťuji, že pacienti nechodí do ordinace čínské medicíny s komplexními problémy. Je to většinou jedna drobná věc, která pacienta přivede. Ať je to již bolest beder, nebo bolest hlavy, bolest za krkem, nebo nevolnosti. Může to být ale také nespavost či únava. V žádném případě pacienti nechodí s velkým množstvím manifestací, které jsou na sněhové kouli mentálního onemocnění nabaleny. Velmi často je však právě tento poslední problém, s kterým pacient do ordinace přijde, ten nejméně důležitý. Je na praktikovi, aby se postupně propracoval až k středu oné sněhové koule.

Proč tomu tak je, bývá rozdílné, vše může být například zastřeno silnou medikací. Nebo pacient pociťuje momentálně tento problém tak silně, že ostatní problémy pro něho nejsou podstatné, nebo to může mít také další příčiny.

Základem terapie pacienta s mentálním onemocněním je důkladná konzultace, při které se praktik musí doptat na všechny problémy spojené s pacientovým zdravím. Dále je to pečlivé a důkladné naplánování léčby. V neposlední řadě je to práce s pacientem.

Nauka pěti prvků je v tomto úžasná. Pokud známe pacientovu konstituci, potom se nám s ním bude lépe pracovat právě tím, že mu na jisté bázi nabídneme vztah, který mu nikdo jiný nenabídne. Právě proto bude pacient následovat naše doporučení, ať se již týkají stravy, stresu, spánku nebo cvičení.

Co je tím hlavním cílem terapie s tradiční čínskou medicínou?

Na západ od nás je čínská medicína běžně uznávaná jako komplementární a také evidence based účinná metoda léčby psychiatrických onemocnění.

Berman a Lundberg v roce 2002 představili úžasnou pilotní studii o aurikulární akupunktuře, na vězních umístěných v detenčních zařízeních ve Švédsku. Výzkum zahrnoval skupinu pacientů, kteří měli pravidelné ošetření právě aurikuloterapií, druhá skupina byla srovnávací (nebyla selektována náhodně).

Kortizol (stresový hormon) byl měřen u obou skupin. Čtyřikrát ve skupině s aurikuloterapií a dvakrát ve srovnávací skupině. Přestože výsledek výzkumu byl neprůkazný a studie nenalezla žádné rozdíly v množství kortizolu u obou skupin, byla studie velmi přínosná z jiného důvodu.

Ukázala totiž, že během devíti měsíců, kdy první skupina byla celkem třicetkrát léčena aurikuloterapií, byla právě v této skupině daleko méně předepisována psychofarmaka. Již za osm týdnů se účastníkům signifikantně zvedl pocit vnitřní harmonie a jasnosti ohledně budoucích plánů v porovnání s druhou skupinou.

Dalších sedm úžasných studií právě na toto téma bude představeno na semináři o léčbě duševních poruch. Všechny tyto studie dokazují, že čínská medicína má pacientům co nabídnout a umí signifikantně zlepšit jejich vnitřní pohodu a zmírnit problémy.

V neposlední řadě je to potom pomoc pro farmaceuticky léčené pacienty. Se znalostí principů čínské medicíny může zkušený praktik předvídat takzvaný energetický impakt silné medikace. Pacienti, kteří jsou mnohdy na medikaci celé dekády, pociťují samozřejmě také její adversní efekt. Právě znalost energického dopadu medikace a to, jaký má efekt na tělo, orgány, čchi a krev, pomůže praktikovi zmírnit toxický vliv léčby, který na pacienta má.

Právě tím, že je čínská medicína celostní, má praktik úžasnou možnost vytvořit unikátní léčbu, šitou každému pacientovi přímo na míru.

Jak může člověk s duševní poruchou přispět sám ke zlepšení svého stavu?

Již jsem uváděl, že čínská medicína je terapie holistická, tedy vnímá každého pacienta jako unikátní celek. Práce praktika tedy nekončí tím, že pacientovi předepíše léčebnou formuli nebo napíchá jehly do akupunkturních bodů. Po důkladné konzultaci a dobré diagnostice získá praktik unikátní znalost pacientova těla, ale také jeho mysli, a zjistí, v jakém momentálním stavu je jeho duše. Toto mu dává jedinčnou příležitost s pacientem dále pracovat a navést ho na mnohdy částečné, přesto však zásadní změny v jeho životním stylu. Následná práce s pacientem je mnohdy důležitější než léčba samotná. Osvojení si pěti prvků a jim přiřazených pěti emocí praktikovi může ve vztahu lékař-pacient velmi pomoci.

Praktik by měl umět pacienta nasměrovat k zařazení vhodného cvičení. Měl by umět pacienta navést na to, jak se před svým okolím vhodně vyjádřit. Měl by pacientovi umět pomoci zlepšit spánkovou hygienu, ale take například upravit stravu nebo začít s další vhodnou doplňující léčbou. Toto vyžaduje, aby praktik spolupracoval multidisciplinárně s kolegy a byl součástí jakési sítě profesionálů, kteří pacientovi mohou pomoci v rozdílných a často komplexních aspektech jeho onemocnění.

Může tradiční čínská medicína působit preventivně? Může se člověk vyhnout psychickým nemocem, oddálit nástup, zmírnit průběh?

Léčba psychicky nemocných pacientů klade na praktika velké nároky. Zcela určitě léčba takto nemocných pacientů vyžaduje jisté profesní zkušenosti a odbornost. Praktik by měl být schopen rozklíčovat často velmi křehkou pavučinu vztahů pacienta k jeho okolí a v rodině a měl by umět pacienta přivést, ať již léčbou samotnou, nebo následnou prací s pacientem, k určité harmonizaci a zkvalitnění právě této pavučiny. V ideálním případě by léčba čínskou medicínou měla být preventivní. V praktickém světě k nám bohužel málokdy přijde pacient s tím, že by chtěl zůstat ať již fyzicky nebo mentálně zdráv.

V pěti prvcích řešíme u každého pacienta, a to i u toho s manifestací problémů na čistě fyzické úrovni, takzvaný konstituční faktor. Tento konstituční faktor má každý z nás vrozený a neměnný. Můžeme si ho představit jako ten nejslabší článek v řetězu; ten, který působí problémy na všech úrovních. Konstituční faktor bývá navázán na jednu určitou emoci, která je takzvaně disharmonická, a ony problémy vytváří. Praktik pěti prvků má možnost právě tuto emoci harmonizovat, čímž postupem času své pacienty také preventivně léčit.

U nás je stále zakořeněný názor, že psychické nemoci jsou znakem selhání člověka. Lidé se stydí tyto problémy řešit. Určitě platí, že v počátku se všechno řeší snáz, než v pokročilém stavu. Jak takovému člověku pomoci?

Ano, psychiatrická léčba je v České republice stale stigmatizována, ale toto není problémem jen v Česku. Stejný problém se dlouhodobě řeší také ve Velké Británii. Problém je na ostrovech dokonce tak velký, že se do něj velmi aktivně zapojuje také mladá generace královské rodiny. Zajímavé je také, že vychází čím dál tím víc článků právě ve spojitosti s královskou rodinou a čínskou medicínou, a to nejenom v propojení s léčbou nebo udržováním mentálního zdraví.

Národní zdravotní služba v Anglii dělala v roce 2011 velký průzkum spokojenosti právě s akupunkturou, jako podpůrnou léčbou psychiatrických pacientů. Výsledek výzkumu byl skvělý. Až 90 % pacientů uvedlo, že jim akupunktura pomohla v nějakém aspektu jejich onemocnění a dokonce 62 % pacientů uvedlo, že mohli díky akupunktuře snížit množství předepsané medikace. 92 % pacientů potom uvedlo, že by s akupunkturou začalo dříve, kdyby věděli, jak úspěšná léčba bude. Celých 97 % pacientů by akupunkturu doporučilo nově diagnostikovaným pacientům. Tento výzkum spokojnosti ukazuje, že akupunktura může nabídnou pomoc pacientům v jakékoliv fázi svého onemocnění. Zcela určitě může nabídnout vyrovnání se s diagnostickou a stigmatizační nálepkou a najít perspektivní náhled na to, jak se co nejlépe vrátit do normálního života.

V České republice není léčba a terapie pomocí TČM hrazena z veřejného pojištění. Pravidelná a dlouhodobá terapie je finančně náročná. Spoustu lidí to může odradit. Vidíte nějaké řešení tohoto problému?

Ve Velké Británii tento problém řeší efektivně v rámci dobrovolných sdružení praktiků, zapsaných u Britské komory čínské medicíny, které jsem členem. Praktici se zájmem a chutí pomáhat právě těmto pacientům, se sdružují a poté nízkonákladově zajistí prostory a vybavení, přes komunitní, potažmo charitativní navázané společnosti, které se o různé pacienty starají.

Těmto pacientům poté nabídnou pravidelnou a dlouhodobou léčbu, která je částečně hrazena ze zdrojů konkrétní komunitní organizace a částečně si na ni pacienti přispívají sami. Toto se řeší například formou obálek, kdy se zadá minimální (nákladová) částka za ošetření a pacient je poté povinen do obálky dát tuto částku a eventuálně přidat to, co si může finančně dovolit. Tím, že je vše řešeno komunitně, samozřejmě předpokládá zájem velkého množství stejně nemocných pacietů, čímž se samořejmě zvýší také ekonomický potenciál pro praktiky, a tedy následného zaplacení jejich času. Zajisté i zde je ale potřeba vůle a chuť praktiků pomáhat, například právě takto nemocným pacientům.

Ve Velké Británii existuje jediná klinika, která akupunkturou léčí právě psychiatricky nemocné pacienty. Veškeré náklady jsou pacientům hrazeny z veřejných financí. Klinika mimo jiné musí provozovat a účastnit se velkého množství výzkumů a auditů.

Kterým psychiatrickým onemocněním se váš seminář věnuje? Co si seminář klade za cíl? 

Celý seminář bude strukturovaný jako návod pro zkušené praktiky, jak začít efektivně řešit ve svých ordinacích pacienty s mentálním onemocněním. Podíváme se na historii léčby mentálních onemocnění u nás a ve světě, studenti se dozví, jak jsou tato onemocnění diagnostikována a následně léčena ortodoxní medicínou. Studenty seznámím s několika proběhlými nebo probíhajícími studiemi, které se tématu čínské medicíny a mentálního zdraví zabývají. Mám připraveno také velké množství vlastních nebo publikovaných kazuistik, které dokazují úspěchy v léčbě takto nemocných pacientů.

Druhá část semináře bude již více specifická a podá konkrétní návod na léčbu několika psychiatrických onemocnění. Studenti se naučí léčebné protokoly pro léčbu poporodní deprese, bipolárního onemocnění, úzkostí a schizofrenie. Naučí se rozlišovat základní energetické adverzní efekty předepisované medikace k těmto onemocněním. Velmi bych si přál, aby tento seminář pomohl zkušeným praktikům v léčbě pacientů s mentálním onemocněním, ale také ukázal odborníkům západní medicíny, co čínská medicína může takovým pacientům nabídnout. Také bych rád ukázal pacientům a jejich rodinám, že je možný holistický přístup a klasickou léčbu lze i doplnit.

Seminář si dává za cíl vybudovat most pro setkání nenahraditelné západní medicíny a velmi nápomocné medicíny komplementární, konkrétně čínské tradiční.