Novoroční předsevzetí. Jak je dodržet? Pomůže vám tradiční čínská medicína

Zima jako roční období je v čínské teorii pěti hybatelů přiřazena elementu vody. Kvalitě, neboli elementu vody přísluší v lidském těle orgán nade vše důležitý – ledviny. Že ledviny hospodaří s vodou, je asi jasné i nám na západě. Už méně jasné by nám ale mohlo být, proč v ledvinách sídlí duše č'.

Jak s předsevzetím souvisí duše č' ?

Představte si duši č' jako vůli, drajv, schopnost dosahovat výsledků.

Tak jako výsledek fotbalového utkání se měří počtem vstřelených branek a ne počtem pokusů střel na bránu, tak i naše úspěšnost v životě zásadně závisí na schopnosti dotáhnout věci do konce. A právě to nám umožňuje silná vůle, silné ledviny, silná č'.

Ledviny posilujeme nejen správným pitným režimem, ale i konkrétními potravinami, jako je maso jehněčí, skopové, česnek, fazolky adzuki, černé fazole, mořské řasy, vlašské ořechy, černý sesam, oves, jáhly, černé sojové boby a mnoho dalších potravin. Akupunkturní body v pase a na bedrech také posilují ledviny i jejich funkce. Podobně jako horký zázvorový nebo solný obklad na záda.

Když bychom to vzali intuitivně, č' sídlí v ledvinách správně – jsou to přece ony, které podle nauky tradiční čínské medicíny uchovávají ťing, základní esenci, kterou nám předali matka, otec a vůbec naši předci. Předání téhle základní energie ve správné kvalitě a pokračování života v nekonečném koloběhu generací je to, oč v životě kráčí. A k tomu, aby život mohl pokračovat, děti se mohly rodit a měli jsme pro ně dostatek výživy, byl za časů našich předků potřeba pořádný kus „drajvu", vůle žít.

Třeba bylo nutné uštvat nějakého jelena. Drajv je potřeba i dnes, ačkoli už většinou potravu „lovíme" spíše v zaměstnání.

Č' nám také umožní shodit nadbytečná kila, přestat kouřit, nebo si najít novou práci.

Č' je adrenalin

Možná, že bychom si tenhle „drajv" mohli zapamatovat snáze ve spojitosti s orgánem, který čínská medicína pojímá jako funkční součást ledvin, a sice nadledvinkami.

O těch víme, že produkují množství hormonů. Mimo jiné také adrenalin a další hormony, které se z našeho těla vyplavují ve stresu. Třeba když štveme onoho jelena. Pokud je správně využijeme, pomohou nám rychle a přesně dosáhnout cíle.

Č' oslabujeme stresem

Samozřejmě, že našim předkům tytéž hormony umožňovaly nejen lovit, ale i nebýt uloven. Jaký pak div, že s ledvinami souvisí podle čínské medicíny z emocí především strach. Ten je se stresem přece úzce propojen, pokud mezi ně rovnou nemůžeme položit rovnítko.

A je to právě strach či stres, který je největším zabijákem „drajvu". A to nejen strach či stres zjevný a krátkodobý, ale spíše ten méně zjevný, dlouhodobý. Ten ledviny mohutně vyčerpává a naše č' trpí. Problém totiž je, že namísto jelena v dnešní době štveme především sami sebe.

Všude se skloňují slova jako eustres (to je ten „dobrý" stres, který nám pomáhá) a distres. Distresu, o kterém se mluví jako o stresu, je moc. Štveme se, až se uštveme. Následují poruchy imunity, chronický únavový syndrom, nebo „jen" jarní únava.

Jen tak na okraj – jarní únava není vůbec přirozená. Na jaře má být člověk plný energie, elánu a nadšení do práce jako malé dítě. Jarní únava je daná buď přetížením jater nebo vyčerpáním ledvin, které jsme oslabili nerespektováním svého těla a přírody v zimě.

V zimě odpočíváme, nepodáváme heroické výkony

Zima a element vody, který ji reprezentuje, jsou o uchovávání a odpočívání. O stabilitě. O našich kořenech. O klidu. Jak s tím jde dohromady třeba pokus hned na nový rok zhubnout a vypracovat si postavu snů?

Je jasné, že moc ne, ba je to úplně protichůdné.

V zimě je naše tělo přirozeně vyztuženo proti chladu trochou tuku. Mít třeba o dvě kila víc, než v létě, je z hlediska našeho těla úplně správně. Jiná věc je, že není dobré se přejídat nebo se ládovat nezdravými věcmi. Pokud to děláme, zaděláváme si na problém.

Cvičení na zimní rána i večery

Dny jsou krátké, světla moc není a biologický, po tisíce let trénovaný instinkt nám říká, že máme hledět energii uchovávat, aby nám do jara vydržela. Nejlepší je ho poslechnout a pohybovat se rozumně, a intenzivněji cvičit až na jaře. Když už se ovšem chceme hýbat či dělat tělu dobře, můžeme začít třeba s jógou nebo procházkami.

Doplnit je můžeme jednoduchým manévrem, součástí prastarého čínského cvičení čchi-kung: třením zahřejeme dlaně o sebe, načež rychle třeme a zahříváme záda v pase a vůbec oblast ledvin, dokud nás kůže úplně nepálí.

Nebo můžeme zkusit jednoduché cvičení: stoupneme si rovně s nohama na šířku ramen a jednou paží opisujeme ve vzduchu před sebou rovnoběžně s tělem pomalá, velká kola. Druhá paže je přitom složená za zády na ledvinách. Můžeme tomu říkat třeba „mlýnské kolo". Při cvičení si představujeme, že se naše mlýnské kolo na spodním bodě své dráhy noří do chladivé, čisté, životodárné vody, která je esencí života.

Nabereme ji do dlaně jako do misky, a když paže dospěje do nejvyššího bodu své dráhy, zpomalíme skoro k zastavení a necháme pomyslnou vodu „stéci" až do protilehlé ledviny. Provádíme cvičení třeba pět minut, poté paže vyměníme. Nevěřili byste, jak člověka takové cvičení po ránu osvěží!

A jde o tak jednoduchou věc, že její dodržování ani v rámci novoročního předsevzetí určitě nebude složité.

Malé kroky vedou k velkému cíli

Konec konců, jednoduché, malé kroky, jejichž pravidelné dodržování nás nestojí téměř žádnou energii, sice možná tak nelahodí našemu egu, zato ale vedou k cíli nejlépe. Velmi snadno totiž překonají bariéru našeho vyčerpaného č', které nám tvrdí, že na velké úkoly zkrátka nestačíme a měli bychom je odložit, aspoň o chvilku, vždyť zítra je přece taky den...

Kromě toho je taktika „pomalu, ale vytrvale" přirozená živlu vody, která vymílá břehy pomaličku, ale trpělivě – a nakonec semele na prach i ten nejtvrdší kámen.

V zimě by ovšem úplně nejlepším předsevzetím či záměrem bylo začít konečně odpočívat. Pokud se postupně přimějeme chodit brzy spát a dostatečný počet hodin prostě vypnout, bude to ta nejlepší investice, kterou můžeme posílit celé své tělo, svoje ledviny a s nimi i nekonečným stresem vyčerpanou vůli. Ta se nám pak stonásobně odmění v průběhu celého dalšího roku.

Naše nejlepší novoroční předsevzetí by tedy mohlo být nedělat si letos žádná předsevzetí. Aspoň ne ta jangová, vyžadující velkou sílu a vrhající se přímo do akce. Namísto toho můžeme využít posvátné období zimy k zastavení a ponoru do vlastního nitra, setkávání s rodinou, nebo prostému času pro sebe. Toho totiž v dnešní uspěchané době není nikdy dost.