Stravou ke zdraví a duševní rovnováze. Co je čínská dietetika?

Jaký je rozdíl mezi západním (vědeckým) a východním (dle tradiční čínské medicíny) chápaním stravy?

Západní – vědecký pohled hodnotí potraviny dle obsahu látek. Stanovuje množství bílkovin, tuků, sacharidů, určuje množství kalorií, sleduje obsah vitamínů a minerálních látek. Tyto pojmy známe, ale kdo z nás (kromě lékařů či chemiků) skutečně ví, jak vypadá bílkovina?

Tradičně čínský – východní přístup hodností stravu podle toho, jak na nás působí dle jin a jangu, pěti prvků, naší konstituce, aktuálního období a akutního nebo chronického onemocnění. Pracuje s pojmy jako „zahřívá“, „ochlazuje", „doplňuje“, které mohou být našim představám bližší. Jen jsme se v těchto pojmech neučili přemýšlet v souvislosti s působením stravy.

Zkusme otevřít mysl trochu jinému náhledu na fungování našeho těla.

Nejprve si dovolíme malou odbočku, která je nutná pro pochopení výrazu „orgán dle tradiční čínské medicíny“: Orgány dle čínské medicíny představují širší pojem, než je anatomický. Když mluvíme o orgánu dle TČM, myslíme tím celý jeho energetický systém, včetně souvisejících tkání, meridiánů a smyslů.

Stručný přehled orgánů dle TČM:

• Játra, žlučník, šlachy, oči, hněv, Hun – hybatel dřevo
• Srdce, tenké střevo, cévy, jazyk, radost, Šen – hybatel oheň
• Slezina, žaludek, svaly, ústa, přemýšlivost, Jí – hybatel země
• Plíce, tlusté střevo, kůže, nos, smutek, Pcho – hybatel kov
• Ledviny, močový měchýř, kosti, uši, strach, Č´– hybatel voda

Když mluvíme o orgánu sleziny, máme tím na mysli nejen anatomický orgán a jeho fyziologii, ale také svaly, ústa, přemýšlení, přemítání.

Trávení je slezina

Orgánem zodpovědným za trávení je hlavně slezina. V TČM je dobré trávení spojeno s dobrou funkcí sleziny. Vhodná strava podporuje funkci sleziny a zabraňuje vzniku nerovnováhy v těle. Vhodná strava také vede k obnovení rovnováhy.

Potrava vstupuje ústy do žaludku, tam se přeměňuje. Žaludek natrávenou „kaši" posílá dolů a slezina esenci z potravy vede nahoru. Slezina řídí přepravu a přeměnu nejen stravy, tekutin a krve, ale i mnoha podnětů zvenku, které na nás působí.

Když strava není občas nejlepší, systém sleziny by měl být schopen vyrovnat nepříznivé účinky dietetických chyb. Když nesprávné stravování trvá dlouho, organismus se vyčerpává, slezina je oslabená a regulační funkci ztrácí.

Ostatní orgány mají také vliv na trávení

Do systému trávení vstupují i další orgány, a to nejen ty, kterými potrava prochází:

• žaludek provádí prvotní rozklad potravy,
• žlučník vylučuje žluč,
• játra jsou zdrojem žluče a řídí průchodnost vnitřního prostředí a plynulost pohybů čchi,
• ledviny dodávají sílu a teplo slezině,
• plíce řídí klesání čchi do střev,
• tenké střevo odděluje čisté a kalné z potravy,
• v tlustém střevě vzniká stolice, která je vylučována ven,
• a srdce, které řídí tenké střevo a je vyživováno krví.

Každý z těchto orgánů může sekundárně stát za problémy s trávením. Špatné trávení může ovlivnit funkci srdce či ledvin. Škola Pi-wei-lun tvrdí, že „všechny druhy chorob mohou být vyvolány poškozením sleziny a žaludku“, více se dočtete v článku →

A je možné to změnit! Protože dědičnost je jen část, která ovlivňuje naše trávení.

Podle čínské medicíny jsou zdraví a dlouhověkost podmíněné

1. zděděnou konstitucí,
2. vlivem vnějšího prostředí
3. a naším vnitřním zpracováním těchto vlivů.

Zděděnou konstituci a vitalitu juan-čchi (yuanqi) nám darovali rodiče a předkové. Její množství ovlivnit nemůžeme, ale můžeme ovlivnit její spotřebu.

Co můžeme částečně ovlivnit je vnější postředí, ve kterém žijeme. Nejsme totiž na světě sami, často neovlivníme, co se děje, reakci druhých. Ale.. 

Co můžeme ovlivnit zcela je způsob reakce na dění kolem nás, který si zvolíme. Jak podněty zpracováváme, záleží na našem vnitřním rozpoložení, na naší obranné (wej, wei), výživné (jing, ying) a mentální (šen, shen) čchi (qi). Vlastně to znamená, jak o sebe pečujeme cvičením, stravou a myšlením.

Úkolem tohoto pojednání je ukázat, jak můžeme opatrovat zděděnou konstituci, získat dobrou kvalitu života a možná dlouhověkost tím, co jíme.

Znalost zásad a pravidel nám pomohou zjistit, jak moc jsme se odchýlili a čím se vrátit zpátky do rovnováhy. Naše tělo nám dá jasně najevo, kdy jsme se odchýlili moc. Abychom projevy příště neutloukli léky, měli bychom se hlavně zamyslet nad svým způsobem stravování a životosprávou. 

1. Pravidelnost

Trávení je rytmus, od kterého jsme se poslední roky odklonili. Pokud vrátíme rytmus do našeho stravování, udělali jsme jeden krok k lepšímu trávení.

Slezina, která je hlavní hrdinkou trávení, má ráda jistotu, je zvyklá na pravidelné porce z hlediska času i množství, nemá ráda extrémy. Slezině neprospějeme moc horkým, moc studeným (to je třeba pečená kachna se zelím a studeným pivem), moc rychlým (bagetou snědenou při chůzi mezi zastávkou tramvaje a metra) ani pomalým (odpočíváním a přemítáním). Snad to pro ilustraci stačí. 

2. Soustředění

Když jíme, tak u toho neděláme nic jiného. Svou mysl soustředíme na to, co máme na talíři. Jen tak nejlépe využijeme energii potravin, všechny jejich vlastnosti, o kterých jsme si povídali. U jídla sedíme, hodně žvýkáme. Můžeme si o jídle povídat nebo přemýšlet, jak bychom ho připravili příště jinak.

3. Lokálnost

Jíme, co roste tady. Vychutnávejte hlavně to, co roste v našich zeměpisných šířkách, to je pro naše těla to nejlepší a občas si dopřejte exotické chutě.

Zkuste zařadit potraviny málem zapomenuté – žito, pohanka, jáhly, čočka, fazole, tuříny, kapusty, zelí, ředkve, kadeřávek, pórek, slunečnicová nebo dýňová semínka, vlašské nebo lískové ořechy. Zkuste klíčit a kvasit. 

Nejvíce čchi mají potraviny čerstvé, které neuputovaly tisíc mil, které kvůli cestě nebyly podtržené jako nezralé. 

4. Sezónnost

Jíme, co roste teď. Na jaře zařazujeme třeba klíčky nebo zelené listy pampelišek. V létě se zchladíme rajčátky nebo okurkou, tolik nevaříme, sluníčko vaří dostatečně. Na podzim jíme kořenovou zeleninu, ředkve. V zimě třeba pórek nebo kadeřávek. Plody zavařujeme nebo kvasíme. 

5. Jídlo je pomocník

Hledejte v jídlu nástroj pro kvalitní život, partnera v prevenci a pomocníka při léčbě různých nemocí. Nehleďte na něj jako na zdroj kalorií a nutnou hmotu pro utišení hladu.

Taoistická filosofie, ze které TČM vychází, je založená na rovnováze dvou protikladných principů, kterým říkáme jin a jang. Ta jin a ten jang jsou nerozluční a přitom zcela odlišní. Jeden bez druhého nemohou být, jen společně tvoří jednotu. Jin ke své existenci potřebuje jang, jang nemůže být bez jin.

Zdraví = vyváženost jin a jangu

• Zdravý jang - jsme silní a aktivní, imunitu máme silnou, silné trávení, koncentrovaní, pevná vůle, máme radost ze života, jsme plni naděje a odvahy.
• Čchi se stará o to, aby všechno probíhalo v těle správně a my byli plni síly.
• Zdravá jin - dobře spíme, máme dobré nervy a umíme se uvolnit. Jsme mírní a trpěliví a přiměřeně zdrženliví.
• Štávy, krev a substance jsou v dostatečném množství, aby mohli tělo zvlhčovat, vyživovat, ochlazovat.

Co si například představit pod jin a jangem?

Pro stanovení, co je jinové a co jangové potřebujeme kritérium, například:

• způsob života: ovečka se pase, chodí po pastvině, skopové je jangové; prasátko je v klidu, blízko svého chlívku, vepřové jinové
• místo výskytu: mrkve, petržele, tuříny rostou i severnějších oblastech, mají za úkol zahřát; tropické ovoce má svůj domov blíže rovníku a mají úkol ochladit.
• období zrání: hlávkový salát, okurky, rajčata se jí v létě, ochlazují; dýně, řepa, kadeřávek na podzim i v zimě spíš zahřejí
• způsob přípravy - od velmi jangového grilování, pečení, smažení, restování, dušení, blanšírování, omývání
• místo růstu - například vodnice - bulva je jin, protože roste dolů pod zemí, listy jsou jang, protože rostou nahoru.

V životě nám stačí, když budeme vědět, že jeden element se vyrovnáváme druhým protikladným:

• je (mi) zima (jin), zahřeju se (jang);
• je mi těžko (jang), dám si něco lehkého (jin);
• hodně pečeného masa (jang), vyrovnám blanšírovanou zeleninou (jin);
• něco horkého (jang) vyrovnám chladivým (jin),
• suché (jang) vyrovnám šťavnatým (jin).

Jin-jangové rozdělení nemusí být vždy jednoznačné, proto u potravin sledujeme více vlastností. 

Vezmeme si na pomoc kvality, které sleduje tradiční čínská medicína a kalorie, tuky, cukry a bílkoviny tentokrát vynecháme.

• termická povaha
• chuť
• tropismus

1. Termická povaha

Termická povaha jsou tepelné vlastnosti jednotlivých potravin. Neznamená to, zda je čaj horký nebo studený. Termická povaha je energetické působení v těle a tepelnou úpravou můžeme jejich působení částečně posunout určitým směrem.

2. Chuť

Chuť má větší význam, než jen chuťový vjem. Chuť dle TČM je účinek, který s sebou potravina nese a proces, který vyvolává. Pocitová chuť na jazyku se nemusí shodovat s funkční chutí, například cukr je sladký, sladká je třeba i rýže nebo mrkev.

Rozeznáváme chutě: kyselou, hořkou, sladkou, ostrou a slanou.

Každou chuť více popisujeme v článcích věnovaným jednotlivých prvků a orgánů.

3. Tropismus

Které orgány a jejich systém potravina ovlivňuje. Není to jen cesta, kudy potravina prochází, ale které orgány její energie ovlivní.

Potravina vstupuje do orgánových systémů: játra, žlučník, srdce, tenké střevo, slezina, žaludek, plíce, tlusté střevo, ledviny, močový měchýř.

Více se rozepisujeme v článcích věnovaným jednotlivým prvků a orgánů

Každý orgán dle čínské medicíny je zhmotněním určité energie čchi. Této formě říkáme prvek nebo hybatel. Tyto hybatelé stojí za proměnami energie čchi.

Energie čchi má kořeny ve vodě, přeměňuje se ve dřevo, pak v oheň, následně zemi, pak v kov a nakonec opět končí ve vodě, celý koloběh se takto opakuje donekonečna. Říkáme tomu koloběh pěti hybatelů (elementů nebo prvků). Ke každému hybateli je přirazen orgán ve smyslu TČM. Kdy a jak orgány podporovat, jsme sepsali do jednotlivých článků: